Regulace digitálních měn v prostředí boje proti praní špinavých peněz

Australská vláda oznámila plány na posílení právních pravidel proti praní špinavých peněz novými opatřeními, které se budou týkat i digitálních měn (kryptoměn). Plán je odezvou na nedávný skandál týkající se jedné z největších australských bank – Commonwealth Bank of Australia (CBA).

V Česku se o aféře všeobecně neví. Pikantní je, že v ní digitální měny nehrály žádnou roli. Podstata spočívala v tom, že prostřednictvím tzv. chytrých bankomatů zaváděných CBA od roku 2012 je možné vkládat hotovost nebo šeky na účty, které CBA vede. Vklady lze provádět po vložení platební karty do bankomatu, podobně jako to známe u nás. Jestliže však šlo o kartu vydanou jinou bankou, CBA neprováděla identifikaci vlastníka platební karty. Současně ani neuplatňovala žádné limity na transakci nebo na osobu (s výjimkou limitu vložení maximálně 200 kusů bankovek, tj. nejvýše částky 20 000 australských dolarů). Pro tuto praktiku (vkládání menších částek, ale ve velkém množství) se užívá termín „šmoulení“ (angl. smurffing). V tomto případě šlo o šmoulení velkého rozsahu. AUSTRAC (australská obdoba našeho FAÚ) uvádí, že jen v období červen až listopad 2012 došlo tímto způsobem k vkladům za více než 89 mil. AUD. (Příslušná zpráva je pro zájemce dostupná – zde.)

V České republice je regulace kryptoměn výslovně zakotvena v zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML/CFT) od počátku letošního roku. Za osobu povinnou pro účely předpisů AML/CFT se považuje vždy i ten, kdo poskytuje služby s digitální měnou. Identifikace klienta musí být provedena vždy při vzniku smluvního vztahu.

Výslovné vztažení právní úpravy AML/CFT na digitální měny kryptoměnám paradoxně pomáhá. Dává jim „punc standardnosti“ ve srovnání s běžnými finančními instrumenty. Regulace AML/CFT nečiní u nás rozdíl mezi tím, zda je transakce prováděna v korunách českých, australských dolarech nebo bitcoinech či jiné digitální měně. A to včetně tzv. soft režimu, kdy se uplatní zjednodušená identifikace a kontrola klienta. Není důvod, proč by toto legislativní opatření nemohlo i u nás směřovat k vyššímu používání kryptoměn – tak jako k tomu došlo například v Japonsku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *