Evropská peněženka digitální identity

Evropská peněženka digitální identity (EU Digital Identity Wallet, zkráceně EUDIW) bude povinná od roku 2026. Jaké přinese dopady pro firmy, banky a uživatele?


Na základě nařízení EU 2024/1183 („nařízení eIDAS 2.0“) vzniká povinnosti členských států zavést do konce roku 2026 evropskou peněženku digitální identity (EU Digital Identity Wallet. EUDIW). Jde o jednotný evropský nástroj umožňující bezpečné prokazování totožnosti a správu digitálních oprávnění napříč EU.

Peněženka bude sloužit jako bezpečná a standardizovaná platforma pro uchovávání ověřených digitálních údajů a elektronických potvrzení (credentials).

V České republice zajišťuje implementaci Digitální a informační agentury („DIA“).[1] Ta koordinuje legislativní a technické kroky, mezi něž patří nejen národní adaptace do českého právního řádu, ale i zapojíení do pilotních projektů na celoevropské úrovni, které testují reálné scénáře použití peněženky digitální identity (Large Scale Pilots). Jedním z takových pilotních programů připravuje konsorcium Potential,[2] kterému DIA překládá nejvyšší váhu, dalšími významnými pilotními projekty jsou zejména DC4EU, NOBID, EWC nebo APTITUDE.

Co lze očekávat?

Peněženka digitální identity je digitální nástroj, který bude sloužit jako bezpečná a standardizovaná platforma pro uchovávání ověřených digitálních dokladů a identifikačních údajů. Fungovat může ve formě mobilní aplikace anebo webové aplikace v cloudu a umožní svým uživatelům, tedy občanům a rezidentům prokazovat svou totožnost on-line i off-line, sdílet  ověřené údaje a používat digitální doklady v celé EU:

Peněženka digitální identity zejména sjednotí všechny stávající elektronické i fyzické doklady a osvědčení vydávané veřejnými institucemi. Bude možné v ní mít uloženy doklady totožnosti, řidičský průkaz, vysokoškolské diplomy, průkazy zdravotní pojišťovny, zbrojní průkazy a další ověřené atributy.

Do systému peněženky digitální identity se budou moci zapojit také firmy. Nařízení eIDAS 2.0 zavádí povinnost pro vybrané subjekty přijímat EUDIW, zejména v sektorech bankovnictví, doprava, telekomunikace nebo zdravotnictví. Pro tyto subjekty budou muset upravit své procesy do konce roku 2027 tak, aby svým klientům umožnily využívání peněženky digitální identity. Do budoucna se počítá s rozšířením jejích funkcionalit a povinností, zejména pro banky (např. plně digitální zřízení bankovního účtu).

Proč se EUDIW zavádí?

Cílem projektu peněženky digitální identity je reagovat na roztříštěnost digitálních identifikačních systémů v EU a tudíž vytvořit jednotný mechanismus, který:

  • umožní jednoduché, bezpečné a důvěryhodné ověřování totožnosti online i offline;
  • zkrátí a zjednoduší přístup k veřejným službám (např. zdravotnictví, daňové systémy nebo sociální zabezpečení);
  • podpoří mobilitu osob v EU (tzn. uznávání digitálních dokladů mezi členskými státy);
  • posílí kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí uživatelů;
  • zrychlí, zefektivní a zlevní administrativu pro uživatele, firmy i veřejné instituce;
  • ztíží možnost podvodného jednání.

Jak peněženka funguje?

Se splnění požadavků na kybernetickou bezpečnost a požadavků vyplývajících z nařízení o ochraně osobních údajů se počítá již od samého počátku vývoje peněženky digitální identity. Peněženka digitální identity dokonce jde v oblasti ochrany údajů ještě dále než obecná ochrana osobních údajů. Funguje totiž na principu, kdy uživatelé mají plnou kontrolu nad svými digitálními údaji.

Peněženka digitální identity bude propojena s důvěryhodnými poskytovateli identity (např. státními registry) a dalšími důvěryhodnými vydavateli elektronických potvrzení, kteří jsou se systémem propojení. Při sdílení údajů s protistranou si uživatel sám rozhoduje, jaké údaje zpřístupní, zpravidla půjde jen o minimální požadované údaje. Peněženka digitální identity bude mít za tímto účelem vestavěné funkce pro zajištění minimalizace sběru dat. Peněženka digitální identity tedy slouží nejen k prokázání totožnosti, ale i k tomu,  aby uživatel sdílel jen tolik informací, kolik je nezbytně nutné.

Jaký je vztah českých eDokladů a evropské peněženky digitální identity?

eDoklady je národní řešení určené hlavně pro použití v rámci České republiky, kde umožňuje digitální prokazování totožnosti. Naproti tomu peněženka digitálním bude jednotným evropským nástrojem pro přeshraniční využití digitální identity s mnohem širším spektrem funkcí. eDoklady můžeme vnímat jako přechodný krok, který připravuje uživatele, veřejné instituce i firmy připravuje na peněženku digitální identity. Nebude totiž existovat provázanost mezi eDoklady a peněženkou digitální identity, proto se dá očekávat, že používání eDokladů s nástupem peněženky digitální identity postupně ztratí význam.

Závěr

Peněženka digitální identity představuje zásadní krok v digitalizaci EU. Zejména s ohledem na rozvoj digitální veřejné správy a posílení jednotného digitálního trhu EU má potenciál zásadně změnit způsob, jakým se občané, firmy i veřejné instituce identifikují, ověřují a sdílejí důležité digitální údaje. Z pohledu firem i institucí půjde o významnou compliance i technologickou změnu.

FAQ:

Kdy bude EUDIW zavedena?

Nařízení eIDAS 2.0 ukládá členským státům povinnost zavést peněženku digitální identity do konce roku 2026. Praktická dostupnost funkcionalit se může lišit podle státu a tempa národní implementace. Povinnosti pro vybrané regulované subjekty (např. banky) se budou typicky uplatňovat od roku 2027.

Ano, eIDAS 2.0 stanoví povinnost pro určité kategorie subjektů, zejména v regulovaných nebo veřejně významných sektorech (např. bankovnictví, doprava, telekomunikace, zdravotnictví). Tyto organizace budou muset umožnit využití EUDIW pro účely autentizace, identifikace nebo potvrzení atributů. Pro ostatní firmy bude použití dobrovolné, avšak lze očekávat, že se stane tržním standardem.

Peněženka může obsahovat široké spektrum digitálně ověřených údajů, například:

  • identifikační údaje (jméno, věk, státní příslušnost),
  • doklady totožnosti,
  • řidičský průkaz,
  • vysokoškolské diplomy a kvalifikace,
  • průkazy pojištěnce,
  • profesní oprávnění či licence,
Klíčové je, že nepůjde o naskenované dokumenty, ale o elektronická potvrzení vydaná důvěryhodným subjektem (stát, univerzita, banka apod.).

eDoklady představují národní řešení primárně pro Českou republiku. EUDIW bude mít plně evropský a přeshraniční charakter a širší spektrum funkcionalit. Lze očekávat, že význam eDokladů se bude postupně snižovat, případně dojde k jejich funkčnímu propojení nebo nahrazení evropským standardem.

  • Bezpečnost je jedním ze základních pilířů řešení. Peněženka bude využívat:
  • kryptografické mechanismy,
  • silnou autentizaci,
  • digitální podpisy,
  • certifikované bezpečnostní prvky.
Současně bude podléhat regulatorním požadavkům na kybernetickou bezpečnost a standardům EU.

Pro občany a rezidenty EU bude evropská peněženka digitální identity znamenat zejména jednodušší a pohodlnější prokazování totožnosti, omezení potřeby opakovaně předkládat doklady, rychlejší přístup ke službám a možnost využívat digitální identitu přeshraničně v rámci celé Evropské unie. V praxi se tyto přínosy projeví například při otevření bankovního účtu, přihlašování ke službám veřejné správy, prokazování kvalifikace nebo při cestování v EU.


[1] Informace o budoucích evropských peněženkách digitální identity DIA, dostupné z: https://eudiw.dia.gov.cz/cs

[2] Pilotní projekt Potencial zahrnuje pilotní provoz pro různé případy užití, jako je využívání služeb eGovernmentu, založení bankovního účtu, použití mobilního řidičského průkazu, podepisování dokumentů přes peněženku a další. Dostupné z: https://www.digital-identity-wallet.eu

Klíčové kontakty

Jan Šovar advokát

Jan Šovar

partner

Said Laouici

Said Laouici

advokátní koncipient

Související příspěvky

Fúze a akvizice (M&A)
Díl 1 – Co kupujete a jak nastavit due diligence Přechodné období skončilo, licencí je jedenáct a konsolidace trhu je na spadnutí. Co všechno přebíráte spolu s povolením CASP a kde má prověrka skutečně začít. 1. OČEKÁVANÁ KONSOLIDACE TRHU S KRYPTOAKTIVY Přechodné období pro dosavadní poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy („CASP“) podle nařízení MiCA[1]...
Prospekt dluhopisů
Na konci roku 2025 představila Evropská komise návrh zásadní revize nařízení SFDR[1] označované jako SFDR 2.0.[2] Nařízení SFDR stanoví harmonizovaná pravidla transparentnosti pro účastníky finančního trhu a finanční poradce ohledně toho, jak začleňují environmentální a sociální faktory a faktory řádné správy do svých investičních rozhodnutí a finančního poradenství. SFDR 2.0 tato pravidla...
Směnečné programy
Pokud se rozhodnete poskytovat investiční služby, budete zpravidla stát před otázkou, jaký regulatorní režim je pro vás vhodný. Nejde o snadnou otázku, protože k jejímu zodpovězení potřebujete mít alespoň rámcovou představu o svém budoucím obchodním modelu. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZPKT”)...

Připojte se k našim čtenářům a zůstaňte informováni o důležitých právních otázkách s blogem právní kanceláře Finreg.