Nemovitostní investiční fondy a realitní crowdfunding: Trendy podle FINREG PARTNERS

V České republice v současnosti vzniká řada crowdfundingových platforem, které umožňují široké veřejnosti investovat např. do pražských bytů i drobné částky se stabilním výnosem. Příspěvek pro Newsletter Magazínu ESTATE připravil Ondřej Mikula.


I v roce 2021 je podle advokátní kanceláře FINREG PARTNERS stále trendem zakládání nemovitostních investičních fondů. Kromě výrazného růstu cen realitních investičních aktiv je to dáno především přetrvávajícími příznivými daňovými podmínkami (zvýhodněné 5 % zdanění příjmů), jakož také vysokým zájmem tuzemských investorů.

Právní úprava v České republice dnes poskytuje široké možnosti, jak si lze vhodně přizpůsobit investiční strukturu realitního fondu. „Bez ohledu na uvedené je zapotřebí rozlišovat, zda jde o fond regulovaný, nebo ne. Pro zodpovězení této otázky je klíčové, zda chcete shromažďovat investice od veřejnosti. Pokud to není záměrem, lze vytvořit nemovitostní nebo jinou investiční strukturu jako běžnou obchodní společnost. V takovém případě ale nedosáhnete například na pětiprocentní zvýhodněné zdanění nebo na možnost založit formu SICAV.“ říká Jan Šovar, partner advokátní kanceláře FINREG PARTNERS.

Dluhopisové programy nemovitostních fondů

Do nemovitostních investičních fondů je v České republice navíc možné investovat nejen skrze vlastnictví investičních akcií, ale také prostřednictvím dluhopisů, které nyní řada nemovitostních fondů vydává. „Dluhopisové programy představují z druhé strany zajímavou možnost pro developery a zakladatele investičních fondů, jak získat další financování pro realizaci nemovitostních projektů“ míní Ondřej Mikula z FINREG PARTNERS.

Realitní crowdfunding

Horkou novinkou v oblasti realitního investování je pak tzv. investiční crowdfunding. V České republice v současnosti vzniká řada crowdfundingových platforem, které umožňují široké veřejnosti investovat např. do pražských bytů i drobné částky se stabilním výnosem. Tento trend jde ruku v ruce zejména s chutí mladé generace vybírat si k investici konkrétní aktivum, jakož také s apetitem investorů mít co nejširší spektrum možností, kam své peníze investovat.

Jak však podotýká Jan Šovar, „investiční platformu je potřeba zejména správně nastavit z hlediska možných dopadů regulace. Pamatovat je přitom třeba také na to, že crowdfundingové platformy budou podléhat nové regulaci nařízení EU, které vejde v platnost ještě na podzim tento rok“.

Klíčové kontakty

Jan Šovar advokát

Jan Šovar

partner

Ondřej Mikula partner

Ondřej Mikula

partner

Související příspěvky

Untitled design (1)
Díl 2 – Struktura transakce, kupní cena a kvalifikovaná účast V prvním díle jsme se věnovali tomu, co se při akvizici CASP ve skutečnosti kupuje – že za licencí zpravidla stojí regulatorní, technologická a provozní realita, kterou je vhodné prověřit dříve, než se strany dohodnou na ceně. Tento díl navazuje otázkou,...
image
Nařízení o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act, „CRA“) přináší jednotná pravidla kybernetické bezpečnosti pro produkty s digitálními prvky uváděné na trh Evropské unie. Pod pojem produktu s digitálními prvky přitom spadá široká škála hardwarových i softwarových produktů – například chytrá domácí zařízení, nositelná elektronika, routery a další síťové prvky, operační systémy, mobilní a desktopové...
video-bg
PSD3 a PSR přepisují pravidla evropského platebního trhu. Co přinesou bankám a poskytovatelům platebních služeb? Evropský platební trh čeká významná regulatorní změna. Připravovaná směrnice PSD3 a nařízení PSR mají modernizovat pravidla poskytování platebních služeb, posílit ochranu uživatelů a zároveň reagovat na nové formy podvodů, rozvoj fintechu a rychlou digitalizaci platebního trhu. Nejde přitom...

Připojte se k našim čtenářům a zůstaňte informováni o důležitých právních otázkách s blogem právní kanceláře Finreg.