Koncem května uveřejnila Evropská komise legislativní návrh, který má přinést významné změny ve směrnici o správcích alternativních investičních fondů (AIFMD) v oblasti nákladů, které lze hradit z majetku fondu nebo které mohou nést investoři.
Navrhované změny jsou součástí Strategie Evropské komise pro retailové investice (RIS). Mají za cíl zajistit, aby investoři nenesli v konečném důsledku náklady, které jsou považovány za nepřiměřené.
Změny se z velké části inspirují doporučením Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) ze dne 17. května 2023.
Co se navrhuje?
Správcům alternativních investičních fondů (v českém prostředí jde především o investiční společnosti oprávněné přesáhnout tzv. rozhodný limit), se mají uložit tyto nové povinnosti:
- zabránit tomu, aby z majetku alternativního investičního fondu a jeho investorů byly hrazeny „nepřiměřené náklady“, angl. undue costs (více o pojmu „nepřiměřené náklady“ níže);
- udržovat, provozovat a přezkoumávat proces cenotvorby, který identifikuje a kvantifikuje všechny náklady, které nese alternativní investiční fond nebo jeho investoři a který zabezpečuje, že na účet fondu nejsou účtovány nepřiměřené náklady. Kromě toho by tento proces měl v případě neprofesionálních investorů zabezpečit, že veškeré náklady, které tito investoři nesou, jsou odůvodněné a proporcionální vzhledem k investiční strategii, očekávaným výnosům, rizikům a dalším významným charakteristikám daného alternativního investičního fondu;
- alespoň jednou ročně posoudit, zda investorům nebyly účtovány nepřiměřené náklady. Stalo-li se tak, bude muset správcea) kompenzovat takové náklady investorům ab) oznámit (mimo jiné) domovskému orgánu dohledu skutečnost, že investorům byly účtovány nepřiměřené náklady;
- alespoň jednou ročně posoudit, zda jsou náklady, které nesou neprofesionální investoři, přiměřené (viz výše), prostřednictvím srovnání s benchmarkem nákladů a výkonnosti, kterou vypracuje a uveřejní ESMA (více o benchmarku níže).
Podobné změny se budou týkat UCITS fondů, neboť obdobně se navrhuje i změna UCITS směrnice.
Je zajímavé, že nová úprava se má vztahovat i na profesionální investory s výjimkou ustanovení o přiměřených nákladech a ustanovení týkajícího se benchmarku. Je otázkou, zda jde o záměr Komise, nebo se jedná o nedopatření, které bude napraveno v průběhu dalšího legislativního procesu.
Nová ustanovení se také v navržené podobě z velké části týkají pouze správců, kteří mají oprávnění udělené orgánem dohledu EU – převážná většina změn se týká čl. 12 AIFMD, který se nevztahuje na správce z nečlenských zemí EU, kteří nabízejí své investice v EU. Finální návrh změnové směrnice však může vyznít jinak. Jednotlivé členské státy mohou vždy regulatorní požadavky zpřísnit a vztáhnout je i na mimounijní správce.
Nepřiměřené náklady
Nová legislativa pojem „nepřiměřené náklady“ nevymezuje. Co lze již nyní tvrdit je, že musí jít o náklady, které nejsou přiměřené (tj. nikoli nezbytné).
Ze stávající legislativy lze dovodit, že náklady nejsou nepřiměřené, pokud
- jsou v souladu s informacemi uvedenými ve statutu fondu nebo zakladatelských právních jednáních (čl. 23 AIFMD) a s klíčovými informacemi pro investory podle nařízení PRIIPs,
- jsou nezbytné pro fungování alternativního investičního fondu v souladu s jeho investiční strategií nebo pro splnění regulatorních požadavků a
- jsou hrazeny investory způsobem, který zajišťuje spravedlivé zacházení s investory (s výjimkou případů, kdy statut nebo zakladatelská právní jednání alternativního investičního fondu stanoví preferenční zacházení).
Ostatní náklady bude patrně dlužno považovat právě za náklady, kterou jsou nepřiměřené (tj. undue costs).
Vyjasnéní by měly přinést delegované akty (tzv. RTS). Ty by měly stanovit minimální požadavky na postup správce s cílem zabránit tomu, aby byly alternativnímu investičnímu fondu účtovány nepřiměřené náklady.
Návrh nicméně dále počítá s tím, že (za určitých podmínek) by orgány dohledu mohly v jednotlivých případech schválit náklady, které nejsou uvedeny na seznamu nákladů. Tyto bude možné hradit z majetku fondu nebo investorů. Takové náklady by pak bylo možno považovat za přiměřené.
Náklady a benchmarky dle ESMA
ESMA bude pověřena vypracováním a uveřejněním benchmarků (referenčních hodnot), které umožní srovnání nákladů a výkonnosti alternativních investičních fondů.
Mají být vypracovány společné bencharky pro alternativní investiční fondy, do nichž jsou investice nabízeny neprofesionálním investorům (v ČR jak speciálním fondům, tak fondům kvalifikovaných investorů). Srovnání se bude týkat především výkonnosti, rizik a investiční strategie.
Benchmarky budou „zobrazovat rozsah nákladů a výkonnosti, zejména v případech, kdy se náklady a výkonnost výrazně odchylují od průměru“.
Pokud se alternativní investiční fond určený pro neprofesionální investory bude před uvedením na trh odchylovat od benchmarku stanoveného ESMA pro příslušnou kategorii produktů, nebude moci být nabízen neprofesionálním investorům, dokud další posouzení nepotvrdí, že náklady nejsou nepřiměřené.
Pokud se alternativní investiční fond, který je již nabízen neprofesionálním investorům, odchýlí od benchmarku, musí správce podrobit alternativní investiční fond zvýšenému monitoringu. Ukáže-li, že jsou nutná nápravná opatření, musí správce přijmout v rozumné době taková opatření, aby zajistil, že náklady nebudou nepřiměřené.
Správce bude muset dokumentovat a uchovávat záznamy svých posouzení, včetně srovnání s příslušným benchmarkem ESMA a odůvodnění jakýchkoli odchylek.
Od kdy se tato novinka použije?
Velmi pravděpodobně nejdříve v roce 2025. Komise legislativní návrh sotva uveřejnila a ještě musí projít posouzením ze strany Rady EU a Evropského parlamentu. To si vyžádá určitý čas.
Komise navrhuje (a Rada a Parlament s tím pravděpodobně budou souhlasit), aby členské státy měly po zveřejnění finální směrnice v Úředním věstníku 12 měsíců na transpozici směrnice. Nová úprava by pak měla být použitelná za 18 měsíců od její publikace v Úředním věstníku.
